Archives - Regards sur nos publications

Paris, Hermann, 2024, 254 p.

Le séminaire dont est issu cet ouvrage est né du constat de l’affaissement du dialogue entre les sciences sociales et la psychanalyse qui avait pourtant été vif et fécond en France jusqu’aux années 1980. Les auteurs du présent livre se proposent d’en reprendre le fil, aujourd’hui que la guerre est revenue en force sur le sol européen tandis qu’elle ne cesse de se poursuivre inlassablement dans d’autres régions du monde. Plus que jamais s’impose la réflexion sur le lien entre la pulsion de destruction et le social pour penser la place des institutions dans leur rapport à leurs soubassements psychologiques. Selon quelles modalités est-il possible d’articuler la compréhension sociologique et l’interprétation psychanalytique, quelles en sont les limites et les apports respectifs ? Après avoir discuté les catégories freudiennes de la horde primitive, de l’Œdipe, de la Masse et de la liberté, les réflexions des auteurs se confrontent plus directement à l’expérience historique de la guerre, du viol et du nationalisme. Entre universalité du psychisme, compulsion pulsionnelle et expériences historiques toujours spécifiques, quelle place conférer à l’inconscient, collectif ou individuel ?

Cham, Palgrave Macmillan, 2024, 188 p.

This work in two parts examines the relations between transnational societies and states. The second volume of this work contends that current policies meant to control or enhance transnational flows have led to the emergence of a transnational policy apparatus coined the transnational state. This book proposes an innovative conceptual framework to grasp the transformations of the contemporary state in both sending and receiving countries. It shows how states expand beyond national territorial limits by reaching out to migrants where they are. In response to the migrants’ endeavours to circumvent the constrains imposed by selective migration policies, public authorities expand the reach of their control beyond (externalisation), within (internalisation) and at (expansion) borders. A totalitarian temptation seems to have seized contemporary state bureaucracies, affecting the very nature of borders and societies. The core argument of this research is that the development of the transnational state is not random. It is a process shaping and shaped by the structures of the transnational society.

Paris, Centre de recherches internationales (CERI), 2024, 191 p.

Ten years after the “Arab Uprisings”, a peaceful mass protest movement abruptly emerged in Algeria. In an astonishing show of force, the so-called Hirak exponentially grew from a few thousand protesters in the capital in early February 2019 to hundreds of thousands of protesters in all major Algerian cities. Inspired by the peaceful regime changes in Tunisia in 2011 and in Sudan after the dismissal of Omar el-Bashir in 2019, the protestors called for a regime change and for an establishment of a democratic system based on the rule of law. With the Hirak, Algeria’s civil society demonstrated remarkable energy and creativity, both online and in the streets. Actors from civil society including judges, feminists, artists, journalists, independent trade unionists, and academics worked together to create a powerful political dynamic. This dynamic was not matched by capable politicians, however. And as the movement failed to transform itself into a formal political actor, the existing state elites—and in particular the military establishment—came to dominate the political scene. Through six thought-provoking contributions, this new Dossier du CERI gathers specialists of Algerian politics, economy, military, media and society to explore what we have called The Disappearing of the Algerian Hirak…

Prague, Ústav pro studium totalitních režimů, 2023.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století. Levicový intelektuál Josef Guttmann se na počátku třicátých let 20. století stal členem vedení Komunistické strany Československa. Se stranou se rozešel kvůli strategii Kominterny, která v roce 1933 pomohla Hitlerovi k moci. Z ostrého kritika Stalinovy diktatury i jeho zahraniční politiky se stal význačný levicový oponent. Československo opustil koncem roku 1938 a o tři roky později se usadil v New Yorku, kde pod pseudonymem působil jako přední znalec dění v sovětském bloku a kritik totalitarismu. Byl také autorem prvních článků o antisemitském charakteru procesu s Rudolfem Slánským. Jeho české texty z třicátých let spolu se studiemi a eseji o povaze komunistických režimů, genocidě a antisemitismu psanými již ve Spojených státech vycházejí u nás poprvé.